Neděle, 18. květen 2008

Automanie v novém již brzy !

V současné době dochází k přechodu na jiný systém v rámci zlepšení a zkvalitnění služeb pro čtenáře Automanie.eu a zároveň se připravuje nový projekt. Z toho důvodu dojde v nejbližší době k výpadku na internetové adrese http://www.automanie.eu a blog bude přístupný pouze na adrese http://automanie.blogspot.com.

Automanie tímto prosí o strpení a trpělivost.

Vaše Automanie.eu

Čtěte dále...

Čtvrtek, 28. únor 2008

Ženevská předpremiéra: Nový Superb na silnici

Nechce se vám letos na autosalón do Ženevy ? A přitom jste ještě neviděli nového Superba ? Nevadí. Včera jsem od věrného čtenáře a fanouška Automanie dostal zajímavou MMS. Na dálnici okolo Mladé Boleslavi se totiž nové Superby prohánějí jakoby nic. Takže tímto vám Automanie umožní takovou malou předpremiéru nového Superba na silnici. Více o novém Superbu a ostatních novinkách ze ženevského autosalonu očekávejte již brzy.

Čtěte dále...

Sobota, 2. únor 2008

Essen Motor Show 2007: Ve víru Uličky lásky (3.)

2.12., pořád stejný den večer. Jiří, co s načatým večerem ? Sice jsme prošli celou Essen Motor Show, nohy jsme měli jak z olova, svalili bysme se na postel a v mžiku bysme usnuli jako špalci, ale ... Jsme přece v Amsterdamu !!!

Dorazili jsme zpátky do hotelu. Utahaný jak psi. ,,Já bych spal, jsem hotovej." ,,Já taky, ale jsme v Amsterdamu, zejtra odjezd. Razíme do města." ,,Co tam ?" ,,Co tam ?? Nepojedu aniž bych neviděl tu jejich známou Uličku lásky." ,,No jo, ale kde to je ??" ,,No jo, kde to je, sakra. Jak to najdem ?" ,,Kouknu do navigace v mobilu." ,,Oká, dám zatím sprchu."

,,Mám to." ,,Fakt ?? Jak si to našel ??" ,,No je tu nějaká ulice, která má v názvu sex." ,,Tak razíme." Takže jsme vyrazili. Vyzbrojeni navigací v mobilu, venku fujavice jak blázen, směřujeme k zastávce tramvaje. Koukám do jízdního řádu. ,,Žádná taková zastávka tu není." ,,Nevadí, mělo by to být támhletím směrem, pojedem podle navigace, kdyžtak vystoupíme." Takže se vezeme tramvají, navigace nám ukazuje, že zbývá 7 km. Ze začátku to vypadalo, že máme správný směr, ale později vedla trasa tramvaje čím dál víc jinam. Na konečné zastávce jsme vystoupili, koukli na mapu tras všech spojů a zjistili jsme, že musíme na opačnou stranu. Tam bysme měli nastoupit na autobus a budeme tam.

Cestováním tramvají jsme strávili asi hodinu, bylo něco po deváté a my jsme se ocitli na centrálním autobusovém nádraží. ,, Hele, já mám hroznej hlad." Na nádraží hledáme stánek, kde mají něco, co se dá jíst. Na každým rohu gyros, už mi leze ušima. ,,Tady maj hambáče." ,,Takže dvakrát." Místní prodavač přehazuje maso na grilu. Z rukou mu kape olej a ptá se nás, co si dáme. Máme hrozný hlad, takže ukazuju na barevnou ceduli, kde jsou nafocené krásné hamburgery, které se ani zdaleka nepodobají těm na té upatlané kuchyňské lince. ,,No.(anglicky)" ,,Hm, tak tenhle, Jiří, nemaj. ,,Tak tenhle." ,,No. (zase anglicky)" Zkrátím to, prostě žádnej námi vybranej už večer nebyl. Nakonec jsme v krámku koupili nějaké zabalené bagety. Musíme najít ten autobus.

Takže na tom velkém centrálním nádraží hledáme naše číslo autobusu. Fouká vítr, je hrozná zima. Naše číslo autobusu jsme našli, koukáme na jízdní řád. ,,Hm, takže to ujelo, další jede za půl hodiny." ,,No to se po ... Hele, Jiří, já už toho mám plný zuby. Je mi zima, jsem utahanej jak pes. Chtěl jsem si někam sednout, dát si v klidu pivko. Zatím tu lítáme. Kašlu na nějakou ulici !" ,,Dobře, jdem si sednout támhle do tý mexický restaurace."

Sedíme v restauraci, já si objednal místního Heinekena, Jiří whisku. A jak jsme koukali zas na ty barevné obrázky v jídelním lístku, neodolali jsme tomu vepřovýmu řízku s hranolkama. ,,No co, od včerejška se po cestě živíme Mekáčem, gyrosama, chci si dát něco teplýho. Na ty tři kila za řízek kašlu."

No a jak si plníme břicha tím řízkem, únava trochu polevila. ,,Hele, co ta Ulice lásky. Kdy se zas dostaneme do Amsterdamu ??" ,,No jo, ale já na autobus kašlu." ,,Tak zkusíme taxíka. Zeptám se číšníka, na kolik to vyjde." Číšník byl ochotný, přátelský. Vysvětlil nám, že taxíky jsou hrozně drahé a že záleží taky podle toho, kam se chceme dostat. No, bylo nám to trochu trapné, tak tvrdíme, že chceme vědět taxu za kilometr. Číšník byl neodbytný. ,,No, chceme vidět světově známou holandskou Uličku lásky." Číšník se poťouchle usmál. ,,Jooo, Ulička lásky. Chcete vidět ženský. Jen se v klidu najezte, pak vám to vysvětlím." ,,Ježíš, on nám sem snad nějaký přivede."

Tak jsme dojedli, číšník si s sebou nese papír s tužkou, počne malovat mapku a ukazuje skrz okno. ,,Půjdete támhletím směrem do té ulice, první odbočku vpravo a druhou vlevo a jste tam. Takových pět minut." ,,Co ?????? Tomu nevěřím !!!"

Při placení útraty jsme zažili deset minut strachu, protože jsem opět platil druhou ,,falešnou" dvouset eurovkou. Číšník s ní někam utekl, pak někomu volal, už jsem se s ní pomalu rozloučil, nakonec zpátky donesl rozměněnou hotovost a dal nám kartičky na doživotní 10% slevu. To jde, za těch 1200 kč za večeři s dvěma pivky, whiskou a Colou. (poučení: NEBERTE si do ciziny papírovou bankovku v hodnotě 200 euro a více, jsou s tím problémy)

,,To jsem zvědavej, jestli kecal." Tak si to šineme potemnělou uličkou spoře osvětlenou pouličním osvětlením, která vede podél jednoho z mnoha amsterdamských kanálů. První vpravo, pak druhá vlevo. ,,Ty voe. Jsme tu. Ulička lásky."

Před námi se rozprostřela široká ulice rozdělena úzkým vodním kanálem. V deset večer v ní bylo živo jak na Václaváku. Všude osvětlení, neony, procházející se páry, skupinky cizinců a ... výlohy a v nich polonahé holky. Jedna vedle druhé. Podél celé ulice, ve dvou patrech a na druhé straně můstkem přes kanál to samé. Ale pánové, žádné chudinky z E55. Jakoby vypadly z posledního kalendáře Playboye. Blondýnky, černovlásky. A každá se snaží ve spodním prádle upoutat vaši pozornost, vystavuje své tělo na odiv smyslnými ladnými pohyby a prstem vás vyzývá vstoupit. Ráj. Číšník nekecal. Prošli jsem ji dvakrát a oba jsme usoudili, že Amsterdam je krásné město.

Čtěte dále...

Sobota, 19. leden 2008

Essen Motor Show 2007: Ve víru tuningového Essenu (2.)

Druhý den ráno. Chtěli jsme vstávat brzo, ale nějak to po té večerní procházce Amsterdamem nešlo. Takže jsme něco po osmé na sebe hodili hadry, dali si hotelovou snídani a vyrazili plní očekávání směr Essen na Essen Motor Show 2007.

Z Amsterdamu do Essenu to vychází okolo 230 km. Na místo určení jsme dorazili něco po jedenácté. Pan Míla nezklamal, trefil až přímo na parkoviště essenského výstaviště. Ovšem i přes velké množství parkovacích ploch byla parkoviště obsazená. To ale nezaskočilo německý cit pro organizaci a pořádek. Všechna parkoviště jsou vybavena dokonalým informačním systém, který dává informaci o obsazenosti parkoviště, navíc dopravu organizují zaměstnanci výstaviště. Bohužel jsme ale museli parkovat až na odlehlejším krytým parkovišti. Hrozně lilo. Deštník, ani pláštěnku jsme neměli. Ach jo, taková dálka pěšky. Po chvíli jsme byli promočení. Rozhodli jsme se schovat na zastávku autobusu. ,,Hele, my jsme blbí." ,,Proč ?" ,,No on tu jezdí autobus zadarmo k výstavišti."

Nastupujeme tedy do autobusu, který nás suchou cestou odváží až před vchod výstaviště. Wau, jsme v centru tuningového dění ! Koupíme lístky a vstupujeme do první haly. Hned na kraji v koutě se krčí závodní Bavorák. Jdeme dál. Všude samá Audi, Bavorák, Porsche, Lambo ... R8ček se tam válí jak Škodovek na sídlišti.

Všechna auta snížená na kola, elektrony velké jak kola od traktoru. Nejvíc mě zaujala kolekce kol Barracuda a Corniche. Na Bavoráku vypada sakra dobře. Ale ta cenová kategorie ... Po chvíli je už toho ale moc. Vidět konkrétní auto na parkovišti, tak je z toho člověk paf, ale po pár hodinách běhání z pavilonu do pavilonu je toho prostě moc na jednom místě. Člověku přijde jedno auto jako druhé. A ty nohy, jak bolí ...

Co se ale neokouká, jsou hostesky (teda aspoň nám chlapům, viď Jiří). Hostesek, modelek nebo prostě ženských bylo na Essen Motor Show víc než dost. A to jsem myslel, že nic nepředčí autosalon Brno. Blondýnky, černovlásky v minisukýnkách nebo v horším případě v těsných mini kraťáskách se tam válely po kapotách Ferrárek a Lamb. Ochotně vystavovaly svá dokonalá spoře oděná těla na odiv lačným objektivům fotoaparátů. I já jsem neodolal, ač bránící se zuby nehty, udělal jsem pár snímků.

Essen Motor Show je obrovská. Orientovat se v síti pavilonů je ještě o něco horší než na autosalonu Brno. Celkově jsem Essen čekal o něco lepší, tím nechci říct, že by to bylo špatné. Možná je to způsobené tím, že je to taková modla a člověk měl už dopředu přehnané představy. Ale prostě něco tomu chybělo, je to takový vnitřní pocit.

Pokračování příště ...

Čtěte dále...

Poslední příspěvky